Úryvky z nabízených knih

z oblasti TĚLESNÉHO zdraví

Testování cukrovky

Zjistit, zda není vaše hladina cukru v krvi příliš vysoká, můžete na požádání při odběru krve. Diabetická společnost doporučuje, aby se každý nechal testovat na cukrovku po dosažení věku 45 let – pokud má nějaké rizikové faktory, tak i dříve – a jsou-li výsledky dobré, měl by na kontroly chodit každé tři roky. V případě mírně zvýšené hladiny cukru je třeba testy opakovat každý rok.

Normální hladina krevního cukru

Normální hladina cukru v krvi na lačno je do 5,5 mmol/l. O prediabetes se mluví, když se hodnota krevního cukru pohybuje mezi 5,6 až 6,9 mmol/l. Cukrovka je diagnostikována, když je krevní cukr nalačno vyšší než 7,0 mmol/l. .....

Trávení

Nejdokonalejší chemická továrna

Bílkoviny, tuky a sacharidy představují tři hlavní složky naší potravy. Jsou také hlavním zdrojem energie pro náš organismus. Ten je schopen je systematicky zpracovávat, avšak ne všechny stejně rychle.

Nejrychleji probíhá trávení jednoduchých sacharidů (cukrů), zatímco nejdelší je trávení tuků. Potrava s vysokým obsahem tuků se zdržuje v žaludku až 6 hodin, zatímco potrava obsahující převážně jednoduché sacharidy opouští žaludek již za 2 – 3 hodiny. Délka trávení bílkovin a komplexních sacharidů (škrobů) leží někde uprostřed mezi cukry a tuky. ….

….. Trávení je proces, při kterém se potrava rozkládá na její základní složky, takže ze sacharidů a škrobů se stane glukóza, tuky se rozloží na mastné kyseliny a bílkoviny na aminokyseliny. Krví se pak tyto živiny dostávají ze střev do celého organismu.

Pouze jedna část trávení probíhá v žaludku – zbytek se děje v ústech a ve střevech. Sacharidy jsou tráveny již v ústech prostřednictvím slin, dále tento proces pokračuje v žaludku.

Bílkoviny se začínají trávit v žaludku a trávení pokračuje ve střevech. Tuky jsou tráveny pouze ve střevech. …..

z oblasti DUŠEVNÍHO zdraví

Pornografie: Progresivní závislost

…… Sexuální pud je jednou z nejmocnějších sil, jimiž disponujeme. Umožňuje nám množit se a naplnit Zemi. Podobně jako Bůh můžeme prostřednictvím sexuální reprodukce „tvořit“ děti podle naší podoby a dle našeho obrazu. Přiměřené sexuální projevy mezi mužem a ženou, kteří žijí v manželství, mají vestavěné kontrolní body a vnitřní vyváženost. Pornografie je však podprahovým hledáním neomezené sexuální síly – bez toho, že by se starala o objekt vášně.

Přemapování závislého mozku

I když se někdo může dívat na pornografické obrázky, aniž by se z toho stal celoživotní zvyk, účinky pornografie jsou ve všech případech progresivní, návykové a škodlivé. Sledování pornografie prakticky vždy snižuje schopnost jedince milovat a zakoušet přiměřenou intimitu v běžném vztahu. Na osobu opačného pohlaví není nahlíženo jako na celistvou osobnost, což má za následek narušení nejhlubšího vyjádření lásky a důvěry, ze kterého se mohou muž a žena společně radovat.

Pornografické obrazy jsou tak silné, že dokážou neurochemicky přepsat normální impulzy a mozek doslova převálcovat. Sofistikované techniky lékařské diagnostiky potvrdily, že explicitní sexuální obrazy skutečně mění normální fungování mozku...

......plné uzdravení je naštěstí možné, včetně obnovení obvyklých sexuálních myšlenek, pocitů a funkcí. Stejným způsobem, jako dochází při nevhodných volbách k mapování mozku směrem k vytvoření škodlivých návyků, dokážou pozitivní volby přemapovat mozek takovým způsobem, že se zámek behaviorální závislosti rozlomí a člověk může opět žít životem naplněným svobodou. …...

Budování sebeúcty

Nízké vědomí vlastní hodnoty má svůj původ v dětství. …
Dítě je ve své sebeúctě zranitelné už v době, kdy sfoukne svíčku na svém prvním narozeninovém dortu. Již několikaměsíční batole umí rozlišit pokárání od pochvaly. Když se mu dostává pozornosti, cítí svoji důležitost; když s ním však druzí nakládají hrubě, ve vlastních očích hodnotu ztrácí. Dokáže rozeznat, jak jej vnímají vlastní rodiče. Vědomí jejich lásky a respektu se stává významným základem jeho vlastní sebeúcty.

Nejdůležitější sexuální orgán

Víme, že činnost mozku má chemickou podstatu. Nervová zakončení v mozku se ve skutečnosti navzájem nedotýkají. Komunikace mezi nimi probíhá prostřednictvím chemických reakcí. Vědci v současnosti zkoumají látky, které se tohoto procesu účastní - neurotransmitery. K nejznámějším neurotransmiterům patří serotonin a dopamin. Tyto neuropřenašeče přítomné v různých částech mozku mohou vyvolávat nejrůznější stavy - od pocitu euforie a štěstí až po stavy úzkosti a deprese....

Bůh vytvořil náš mozek (a naše tělo) tak, aby reagoval na všechny změny, které se v něm odehrávají. Náš mozek má snahu vrátit se do stavu rovnováhy. Když přestaneme myslet na sex, nebo jej provádět , neurochemikálie, které se na těchto činnostech podílejí, se znovu vrátí do rovnovážného stavu. Pokud člověk pravidelně přemýšlí o sexu nebo provádí určité sexuální aktivity, hladina těchto neurochemikálií se postupně zvyšuje. Mozek se ale nakonec této trvalé změně přizpůsobí. Běžná rovnováha se po čase upraví směrem nahoru.

Zrádné vlny internetu

Většina z nás si neuvědomuje, jak vysoké nároky jsou kladeny na naše manželství. Získání a udržení intimity je velmi náročný úkol. Naopak na pornografii je lákavé, že je snadno dostupná, což zvlášť vynikne v případě internetu. Internetové vztahy nejsou ovšem intimní. Internet však poskytuje rychlé řešení, aniž by bylo nutné usilovat o dosažení skutečné intimity. Virtuální sex nabízí příležitost vyvarovat se prostituce, jelikož se jej druhá osoba přímo neúčastní. Člověk má také možnost navázat mnoho sexuálních vztahů prostřednictvím „chatování“.

Dr. Patrick Carnes říká: „Asi žádné jiné médium neumožňuje lépe naplnit potřebu anonymního sexu než internet. Internet poskytuje maximální anonymitu. Pro mnohé lidi je rovněž lákavá možnost zakusit riziko spojené s neznámými osobami a situacemi. Někteří lidé brouzdají po internetu jen proto, aby si tam našli neznámou osobu na anonymní sex. Pochopitelně, v anonymním sexu nejde o vztah. Anonymní sex nevyžaduje, abyste byli přitažliví a svůdní, nemusíte vytvářet žádnou iluzi, nic za to neplatíte. Je to jenom sex.“

Není proto překvapující, že pro křesťana dnes pornografie na internetu představuje vážný problém. Dostupnost materiálu, který vyhovuje sexuálnímu založení některých z nás, v kombinaci s dosažitelností a anonymitou, může mít vražedné účinky. …..

z oblasti DUCHOVNÍHO zdraví

Den Páně

... Pro středověkého křesťana se tak nebe stalo jeho pravým domovem a skutečnou nadějí věřícího. Nebe ale není podle Bible pravým domovem křesťana. Ten ví, že nebe je jen dočasným, přechodným místem, ale skutečným domovem vykoupených věřících je tato země, nově stvořená do své původní krásy. Zde je a bude náš skutečný domov. ...

Více než operace krásy

Zmrtvýchvstání věřících

      Chvíli mlčela. Zdálo se, že odpovědí na jednu otázku vyvstanou vždy nové a nové. Jednu z nich právě položila: „Mluvil jste předtím o vzkříšení z mrtvých. Jak si to mám představit? Nebudeme tu jen tak plachtit jako duchové?“
      „Určitě ne. Když se Ježíš po svém vzkříšení setkal s učedníky, vyzýval je, aby si na něj sáhli, aby v pravém slova smyslu pochopili, že není jen pouhý duch. Také s nimi jedl, aby dokázal, že je stále člověk z masa a kostí.“ (Lukáš 24,39-43)
      „Tak jako předtím?“
      „Ano. To mimochodem ukazuje, jak velká byla jeho láska k nám. Navždy se spojil s lidmi, když přišel na svět jako dítě. Jako náš zástupce sedící na trůnu vedle svého Otce má stále lidskou podobu. (1.Tim 2,5.6)
      „Ale nechápu, jak to s námi a tím vzkříšením bude.“
      Chvíli jsem přemýšlel, nenapadala mě však žádná vhodná přirovnání. Potom jsem řekl: „Některé televize nabízejí ženám s různými vadami krásy zaplacení operace výměnou za to, že jim dovolí proměnu natočit a odvysílat.“
      „Ano, už jsem o tom četla, ale ještě jsem to nikdy neviděla.“
      „Jeden z těchto pořadů jsem viděl. Na konci předvedli výsledek celé rodině. Neuvěřitelná proměna ženy je dojala k slzám. Diváci mohli vidět fotografie z doby před a po zákroku. Bylo to opravdu poutavé.
      Ale dokonce ani tato enormní proměna se nedá srovnat s tím, co se stane při vzkříšení křesťanů. Sice se jako běžný pojem používá zmrtvýchvstání nebo vzkříšení, který se hodí i k Ježíšově zážitku, ale u zachráněných křesťanů je výstižnější pojem nové stvoření, protože od Boha ve skutečnosti obdrží nové tělo. (1.Korint. 15,35.38)
      „Bude podobné našemu dnešnímu tělu, nebo úplně jiné?“
      „Pavel, jeden z Ježíšových učedníků, napsal, že se budou lidé tělesnou krásou rovnat slávě Ježíše Krista. (Filip. 3,21) Budou mít tak dokonalé tělo jako Adam a Eva v ráji. A to nejlepší na tom je: Kdo byl starý, nemocný, slabý nebo ošklivý, bude potom zdravý a krásný, výkvětem lidství.
      Především budeme moci obejmout mnoho našich milých a slavit opětovné setkání s přáteli.“
      „Copak se navzájem poznáme, když umřeme jako staří lidé a po vzkříšení budeme mladí a atraktivní?“
      „U některých z nás to možná bude trvat déle, než se vzájemně rozpoznáme, stejně jako když dnes někoho potkáme po dlouhé době. Poznáme je třeba podle charakteristických rysů ve tváři, když se usmějí.“
      „Vy jste ale fanatický blázen,“ vyhrkla najednou paní Neumannová. „Promiňte, ale tomu nemůžu uvěřit. Jak to bude možné? Když ležel člověk stovky nebo možná tisíce let v zemi. Nezbude z něj přece nic. Je rozložený a rozprášený po okolí. Jak může být opět oživen a stát se stejným člověkem, jakým byl před tím? To přece nejde!“
      „Máte naprostou pravdu. Z lidského hlediska je to nemožné, stejně tak nemožné jako stvoření prvních lidí. Bůh to však očividně zvládl, jinak bychom neexistovali. Když je mohl vytvořit z neuspořádaného materiálu, může také zachráněným stvořit nová těla a znovu jim dát jejich osobnost, kterou rozvíjeli v tomto životě. Není v žádném případě odkázán na složky, ze kterých se skládáme dnes. Navíc to stejně není možné, protože podle biologů se složky našeho těla vždy po několika letech kompletně vymění.
      Dokonce my lidé dnes umíme s našimi technickými možnostmi ukládat velké objemy dat a dokázat nevšední věci. Vzpomeňte si na klonovanou ovci Dolly. K vytvoření téměř identického zvířete stačila genetická informace z jediné buňky. A Bůh toho umí ještě mnohem víc! Ukládá všechna potřebná data o každém člověku, který kdy žil, do svého ‚mozku‘. Jako stvořitel nemá problém stvořit znovu každého z nás. Potřebuje k tomu jen a pouze informaci, žádné součástky. Jde vskutku o znovustvoření, (Zjev. 21,5) ne o probuzení k věčnému životu,“ zdůraznil jsem znovu.

Nesmrtelnost a vzkříšení

Když Ježíš odcházel od svých učedníků, neřekl jim, že za ním brzy přijdou, ale slíbil jim: "Jdu, abych vám připravil místo, a odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě." (J 14,2.3) A apoštol Pavel napsal, že "zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem." A k tomu dodává: "Těmito slovy se vzájemně potěšujte." (1 Te 4,16-18)

Poslední varování

Lidé, kteří hlásali poselství třetího anděla, byli často považováni za panikáře. Jejich předpovědi, že se ve Spojených státech projeví náboženská nesnášenlivost, že se církev spojí se státem a společně budou pronásledovat všechny, kdo budou zachovávat Boží přikázání, byly považovány za nesmyslné a směšné. Američané sebejistě tvrdili, že tato země nebude nikdy ničím jiným, než čím byla – tedy obhájcem náboženské svobody. Když se však začne mluvit o vynuceném zachovávání neděle, bude zřejmé, že se blíží událost, o níž lidé tak dlouho pochybovali a v niž nevěřili. Poselství třetího anděla pak vyvolá účinek, jaký nikdy dříve nemělo......

Mohutné šíření evangelia

Dokud Ježíš slouží jako Přímluvce v nebeské svatyni, na vládce i lid působí Duch svatý. Mírní je a do určité míry ovlivňuje státní zákony. Bez takových zákonů by na světě bylo ještě mnohem hůře. Mnozí státní činitelé jsou přitom aktivními nástroji satana, ale i Bůh má své "nástroje" mezi předními muži národů. Nepřítel působí na své sluhy, aby vymýšleli opatření, která by mařila Boží dílo; ovšem na státníky, kteří mají před Bohem respekt, působí andělé, aby taková opatření mařili nezpochybnitelnými argumenty. Několik mužů tak zadržuje mohutný příliv zla.....

PRO DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ

Zrzečka pod hvězdami

….. „Haló, Zrzečko!“ zašvitořila z nedaleké větve sojka. „Všechny veverky už sbírají houby, po dešti jich je plný les. Maminka veverka ti vzkazuje, ať za nimi přijdeš na mýtinku a pomůžeš jim. Našli tolik hub, že je ani unést nemohou.“

Zrzečce se na mýtinku nechtělo. Přece jen se ale vydala tím směrem. Silnýma nožkama se odrazila z větve, na které seděla, a mrštně přeskakovala ze stromu na strom. Kousek před mýtinou si to však rozmyslela a dala se doleva, až doskákala k dutině stromu, kde žila stará, moudrá sova.

„Sovo, probuď se,“ zvolala na podřimující sovu, která se před chvílí vrátila z nočního lovu. Sova otevřela jedno oko. Již z dálky slyšela veverčino rozpustilé skákání, a tak ji rezatá hlavička Zrzečky nijak nepřekvapila.

„Sovo, víš, že už mám své hnízdo? Podívej, jak už jsem veliká! I můj bratříček Veveřík si už našel své bydlení. Nastěhoval se do díry v mohutném dubu. Je to tak příjemné, ležet v pelíšku, kdy se mi zachce!“

„Jsi ještě mládě, veverko. Nevíš, jak to v lese chodí. Snaž se co nejvíce pozorovat starší veverky a dělat to, co ony. Tím hlavním nebezpečím pro mladé veverky nejsou jen lišky a kuny, ale především zima. Viděla jsem už hodně mláďat, která nepřežila dlouhé zimní období. Jsem na světě už pár let, a tak vím, že po létě a podzimu nastane zima. Přečkat do jara, o to se snaží všechna zvířátka v našem lese. Mysli na to, veverko,“ pověděla sova, zavřela oči a znovu usnula.

Soví řeč Zrzečku trochu vylekala. Najednou se jí zastesklo po mamince a Veveříkovi. Seběhla po kmeni stromu na zem a rozběhla se k mýtince.

Antonín Dvořák, Cesta na vrchol

... Každou volnou chvíli trávil u klavíru. Cvičil, komponoval, opájel se melodiemi, které jej neustále obklopovaly. Zpěv ptáků, šumění větru ve větvích, cinkání tramvají, klapot koňských kopyt, pískot parních lokomotiv. Ten měl vůbec ze všeho nejraději. Jednou dokonce prohlásil, že kdyby mohl vynalézt lokomotivu, dal by za to všechny symfonie, které napsal. Jezdíval do své rodné vísky, kde sedával na nádraží opřený o lípu, sledoval projíždějící stroje, poslouchal údery kol o koleje a hřmot motorů. Fascinovalo ho to a nacházel v tom inspiraci.
Nejvíce ho však inspirovala láska.
Dívka jeho snů se jmenovala Josefina Čermáková. Dával jí hodiny klavíru. Sedával tiše vedle ní, a zatím co ona pilně cvičila, jemu se tajil dech nad její krásou. Sledoval, jak její hubené, dlouhé prsty ladně klouzají po klaviatuře, jak se při hře mírně naklání dopředu, jak mimoděk pohazuje hlavou. Okouzlila ho, ale ona jeho lásku neopětovala. Hleděla do not, cvičila a o mladého učitele hudby se nijak zvlášť nezajímala.
Sežehla mu srdce.

Nejprve ji v divadle přijali a začali nacvičovat. Potom si však hudebníci začali stěžovat:
„Ať si to Toník hraje sám, když to napsal…“ „Je to moc složité, nepřehledné a zmatené…“
Také zpěváci s tím zápasili. A Bedřich Smetana, jeho vzor a učitel, mu tenkrát řekl: „Mladý muži, je to vážná práce, plná geniálních nápadů, ale také velkých nedostatků…“

… Cesta na vrchol byla spíše blouděním. Měl pocit, že se točí v kruhu. Psal, doufal, prožíval zklamání. Připadalo mu, že se k němu svět otočil zády. Nikdo ho nechápal. Potom mu však přece jen svitla naděje.
První úspěch se jmenoval Hymnus, skladba pro smíšený sbor na závěrečná slova básně Dědicové Bílé hory od Vítězslava Hálka. …

… Nastalo nové období jeho života.
Objevil svůj osobitý výraz. Už to nebyl Beethoven, Wagner a Schumann, už to byl on sám – Antonín Dvořák. …