První část osmé kapitoly Danielova proroctví je potvrzením správnosti výkladu kapitol 2 a 7. Pouze začátek prorockého výhledu je posunut na časové ose o jednu světovou říši ku předu. Tehdy již starý prorok Daniel dostal toto vidění v době krále Belšazara, na počátku období médo-perské říše. Babylonská říše už byla záležitostí historie.
Těžištěm Daniele 8 je období říše římské v obou jejích aspektech - pohanské i křesťanské. Důraz je položen na činnost "malého rohu" a svatyni.
Připomeňme si nejdříve prorocký popis světových říší v Danieli 2 a 7:
V obou kapitolách začíná prorocký výhled Babylonem, následuje Médo-Persie, Řecko a Řím. Pouze symboly jsou různé.
V Danieli 2 to byla obrovská socha z různých kovů - Babylon=zlato, další říše stříbro, měď, železo a směsice železa a hlíny pro Evropu. V 7 kapitole to byly šelmy - lev=Babylon, další byl medvěd, pardál a bezejmenná šelma pro Řím. Až potud byla 7. kapitola jen opakováním - paralelou k 2. kapitole.
Význam opakování je v utvrzení spolehlivosti Božího prorockého slova. Těžištěm sedmé kapitoly však byl "malý roh" - detailní pohled na 4. světovou říši - římskou, obzvláště v jejím křesťanském aspektu.
V 8. kapitole se nám do třetice pod novými symboly potvrzuje správnost předchozího výkladu ohledně světových říší.
Doposud jsme měli k dispozici pouze jedno konkrétní jméno a sice to nejdůležitější, protože označovalo počátek prorocké linie. Bylo to konkrétní označení Babylona v Dan.2,38. Je-li přímo Božím slovem pevně stanoven počátek prorocké linie, pak je snadnější i výklad následných událostí.
V Danieli 8 nám přibudou konkrétní označení dvou následných říší: Médo-Persie a Řecka. Máme tím jednak potvrzenu správnost výkladu předchozích kapitol ohledně těchto říší, ale tím také i té následné - římské říše.
Hlavním přínosem je v Danieli 8 jedno z nejúžasnějších biblických časových proroctví. Dovídáme se o nejdelším prorockém výhledu do budoucna v souvislosti s činností "malého rohu". Toto časové proroctví je pak upřesněno v kapitole deváté - viz téma Proroctví s matematickou přesností.
Světové říše v Danieli 8
Dan 8,1-4 "... hle, jeden beran stál před řekou a měl dva rohy. Ty rohy byly veliké, jeden však byl větší než druhý; větší vyrostl jako poslední. Viděl jsem berana trkat směrem k moři, na sever a na jih. Žádné zvíře před ním neobstálo a nikdo nic nevyprostil z jeho moci. Dělal, co se mu zlíbilo, a vzmohl se."
Médo-perská říše - vyšší roh, co vyrostl později, představuje Persii, která časem nabyla moc nad Médy. Z počátku to bylo obráceně.
"Trkání" symbolizuje výboje této říše:
"na jih" - (Kambyses) Egypt a Etiopie (525) "na sever" - (Darjaveš Hystapes) Skythové (513) "k moři" (na západ) - (Kýros) Babylon a Lydie (539 a 547)
To byla ona symbolická tři žebra v tlamě medvěda v Dan. 7. kapitole.
Dan 8,20 "Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou králové médští a perští."
Nelze pochybovat o správnosti výkladu - Bible se vykládá sama.
Dan 8,5-8 "Pozoroval jsem, a hle, ze západu přicházel kozel na celou zemi, ale země se nedotýkal. Ten kozel měl mezi očima nápadný roh. Přišel až k dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát nad řekou. Přiběhl k němu silně rozzuřen. Viděl jsem, že dostihl berana, rozlíceně do něho vrazil a zlomil mu oba rohy a beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho povalil na zem a rozšlapal a nebyl nikdo, kdo by berana vyprostil z jeho moci. Kozel se velice vzmohl. Když byl na vrcholu moci, zlomil se ten velký roh a místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů."
Řecká říše - přichází opravdu od západu.
"Nápadný roh mezi očima" symbolizuje Alexandra Velikého. "Čtyři rohy místo něho"
(viz čtyři hlavy pardála v Dan.7) jsou čtyři známí generálové po smrti Alexandra.
Dan 8,21 "Chlupatý kozel je král řecký a veliký roh, který měl mezi očima, je první král."
Bible nás opět nenechává v pochybnostech, o kterou říši se jedná.
Dan 8,9.10.23 "Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh, který se velmi vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi. Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je..."
Římská říše - v obou fázích - nejdříve pohanský, pak papežský
Zde je důležité uplatnit biblický kontext. Jestliže "skopec" a "kozel" odpovídají 2. a 3. šelmě z Daniele sedmé kapitoly, potom "malý roh" (Dan.8,9) nemůže být řecký Epifanes (jak někteří vykládají), neboť je součástí až čtvrté šelmy (Dan.7,7-8). Určité události týkající se "malého rohu" se mají naplnit až v "době konce" (Dan.8,17.19.), zatím co Epifanes žil v době řecké říše. Také charakteristika "malého rohu" ve verších 10 až 12 a 23 až 25 (Dan.8) odpovídá charakteristice "malého rohu" v kapitole sedmé, kde je jednoznačně součástí čtvrté šelmy, či-li římské říše.
O tom, že "malý roh" z Daniele 7 je identický s "malým rohem" v Danieli osm svědčí i stejný způsob jeho konce - Božím zásahem ("bez zásahu ruky" 8,25; 7,26")
Dan 8,9 "Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh, který se velmi vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi."
Dan 8,10 "Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je."
Původně "maličký roh" se nyní už vzpíná "až k nebeskému zástupu". (Podobně jako v sedmé kapitole předrostl ostatní a některé vyvrátil.) Je zde zřejmý velký časový odstup. Římští císařové se vždy snažili podmanit si Boží lid, leč marně. Změna nastala až za Konstantina Velikého - "zaplatil si" některé z "hvězd". Na čelných místech církve začalo jít jen o moc, slávu a bohatství. Zde vznikalo papežství, pozdější hlava říše římské.
Dan 8,11-13 "Vypjal se až k veliteli toho zástupu, zrušil každodenní oběť a rozvrátil příbytek jeho svatyně. Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti. Pravdu srazil na zem a dařilo se mu, co činil. Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal: "Jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni i zástupu?"
Systém papežství si přivlastnil Kristovu autoritu. Nejen hrubý zásah do Božího zákona (Desatera), o kterém Ježíš prohlásil, že bude platit každé písmenko, dokud bude trvat nebe a země. (O této změně viz téma Desatero v Bibli - a v katechismu a dále Sobota versus neděle) Papežství také "zrušilo každodenní oběť" - to se týká služby Pána Ježíše, našeho velekněze, v nebeské svatyni. Jinými slovy - odvrátil pozornost věřících od pravého velekněze v nebeské svatyni k sobě a pozemským kněžím. Místo jediné, pro každý den platné a neopakovatelné oběti Pána Ježíše nastupuje neustále opakovaná mešní oběť. Místo "jediného prostředníka" Ježíše (1.Tim.2,5) nastupují lidští prostředníci - kněží (mše, zpověď, svátosti). Tak byla Kristova služba ve svatyni zastíněna papežstvím.(2.Tes.2,1-8)
Tato situace trvala více méně až do roku 1844. K tomu více jedno z nejvýznamnějších témat "Proroctví o začátku Božího soudu". Od této doby (r.1844) se začíná znovu ve světě šířit stará pravda o našem jediném Veleknězi v nebeské svatyni a jeho blížícím se slavném návratu na naši Zem.
2300 dnů = 2300 let
Dan 8,14 "Řekl mi: 'Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti.'"
Bůh nám zde skrze Daniele dává nesmírně důležitý časový údaj. Ani ne tak pro Daniele, jako pro nás, kteří podle biblické terminologie žijeme v "době konce". 2300 dnů (v prorockém přepočtu 2300 let - viz Proroctví s matematickou přesností) nás přivádí až k roku 1844 po Kr., k zahájení první (vyšetřovací) fáze Božího soudu v závěru dějin. Je to nejdelší časový úsek, který v biblických proroctvích nalézáme. K lepšímu porozumění znovu odkazuji na výše uvedený odkaz "Proroctví o začátku Božího soudu".
Dan 8,15-25 "... Řekl mi: 'Pochop, lidský synu, že to vidění se týká doby konce.'...Hle, sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času....povstane král nestoudný, který bude rozumět hádankám. Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou, bude přinášet neobyčejnou zkázu a jeho konání bude provázet zdar. Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých. Obezřetně a se zdarem bude jeho ruka lstivě jednat; ve svém srdci se bude vypínat, nerušeně uvrhne do zkázy mnohé. Postaví se proti Veliteli velitelů, avšak bude zlomen bez zásahu ruky.'"
Anděl Danielovi podává vysvětlení toho, co viděl. Zdůrazňuje hlavně to nové, co v minulých proroctvích ještě nezaznělo - ohledně "nestoudného krále" ("malého rohu" z Daniele 7) v době jeho středověké moci a v závěru dějin našeho světa. O předchozích světových říších už nemusel
nic moc vysvětlovat, to bylo Danieli už známé.
Dan 8,26-27 " Vidění o večerech a jitrech, jak ti bylo pověděno, je pravdivé. Ty pak podrž to vidění v tajnosti, neboť se uskuteční za mnoho dnů." Já Daniel jsem zůstal bez sebe a byl jsem těžce nemocen po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal."
Závěr proroctví vč. dlouhého časového úseku byly pro Daniele "oříškem". Nemohl tomu rozumět on, ani později mnoho dalších badatelů Bible, dokud nenastala "doba konce", protože až do této doby bylo proroctví "podrženo v tajnosti" ("zapečetěno" - kralic.).
Pro Daniele to bylo velmi těžké (onemocněl z toho), protože všechno, co se týkalo svatyně, vztahoval automaticky na svatyni v Jeruzalémě. O svatyni v nebesích se dočítáme až na stránkách Nového zákona (Žid 8), Daniel tomu nemohl rozumět. Děsil se představy, že izraelské zajetí by mělo trvat tak dlouho. Když potom z Jeremiášových proroctví pochopil, že už v jeho době by měli získat svobodu (viz Dan.9,2), prosí Boha o naplnění jeho zaslíbení o vysvobození ze zajetí. A tam - v deváté kapitole obdržel další potřebné informace k tomu dlouhému časovému úseku, které mu pomohly pochopit to, co se týkalo izraelského národa. Viz
