(Z knihy Okultismus, hra s ohněm, str. 54)

V předchozích tématech jsme uvažovali o původu zla (o satanu) a o podstatě člověka - o jeho přirozenosti a stavu po smrti. Víra v nebiblické učení o nesmrtelné duši vede k různým zcestným naukám, jako je učení o očistci, spiritismu, reinkarnaci a různé směry okultismu.

V pozadí těchto nauk není nikdo jiný než původce tohoto učení - ďábel. Svoji původní lež z ráje - "nikoli, nezemřete smrtí ... budete jako bohové" (1.Mojž.3,4-5)- převléká do různých šatů okultismu.

Lidé se zde opravdu setkávají s nadpřirozenými silami, zažívají neuvěřitelné zkušenosti, ale není to zadarmo. Zdrojem těchto sil je jejich úhlavní nepřítel, který si nakonec vybere svou daň.

Dnes se setkáváme s různými názory na život po životě, co se děje s člověkem po smrti (různé směry - východní)

1.Tim.4,1: "Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami..."

Vidíme, že Bible s tím počítá. Je to normální - na jedné straně ateismus, na druhé straně víra, ale v něco magického (moderní okultismus, spiritismus, ...) Bible vidí důvod v

odpadnutí od pravé víry. Každý člověk totiž potřebuje v něco věřit, když ne v pravého Boha, tak třeba v sebe, ve stát, v moc, v okultní praktiky.

• rozdělení člověka na dobrou nesmrtelnou duši a hříšné smrtelné tělo vedlo k nesprávnému vztahu ke zdraví. (Pro ty, kteří jdou cestou extrému opačného: Jan 21,9.13.15-17: Kristus nedovolil, aby zdravotní reforma zastínila evangelium)



• pod vlivem této filozofie (zpopularizované Platónem) se do křesťanství přeneslo opovrhování tělem (což vedlo k tomu, že se tisíce lidí zavřely do klášterů, protože si mysleli, že když budou tělo potlačovat, dosáhnou tím vyšší duchovní úroveň.)



• rozdělení lidí na laiky a duchovní: jedni jsou tělesní a druzí duchovní.



• víra v satanovu lež, že smrt neexistuje. (satan nejvíc útočí na učení o sobotě a lidské přirozenosti - neboť tyto body nejvíc ukazují na naše člověčenství.)

Occultus - něco tajemné, tajné, nadpřirozené. Zabývá se věcmi, které nelze pochopit zdravým rozumem, jsou to věci nadpřirozené.

Do oblasti okultismu patří v dnešním světě mnohem víc věcí, než si myslíme.

Např.:
- astrologie - horoskopy nejsou špatné, ale mění myšlení
- čarování - Woodo zcela populární
- psychotronika - ono to opravdu funguje
- satanismus - oběti, satanská bible, hudba
- spiritismus
- duchovní jóga
- ale třeba i prosté kyvadélko a další formy okultního projevu.

Existují dva extrémy: 1) popírání satana jako skutečné duchovní bytosti, a 2) přehnaný strach z něj (vidět čerta ve všem)

Efez.6,12: "Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla."

Vesmír není materiální, ale duchovní. Svůj boj vedeme hlavně na této úrovni.

• Odklon od křesťanství - křesťané se neosvědčili, proto i křesťanství je pro mnohé špatné - kritika (restituce), zpochybňování (každý si věříme v to, co chceme), sekularizace (způsob výchovy je materialistický)



• zvědavost - co je tajemné, je přitažlivé (televizní noviny nebudou sledovány, pokud tam nebude něco o zlu či tajemnu)



• reálné zážitky: - horoskopy (vždy se aspoň v něčem strefí), podvědomě to přijímáme - vybíráme si ty situace z našeho života, které tam jsou napsány. Spiritismus, psychotronika, jasnovidectví, apd. - když to člověk zkušenostně prožije, tak tomu věří. Lidé říkají: Co na vlastní oči nevidím, tomu nevěřím. Tak satan jim vychází vstříc ... Naproti tomu Bible nás vede k rozhodování se především na základě víry v Boží slovo, spíš než na základě toho, co pouze vidím očima.
  
  2.Kor.5,7: "... žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme."

5.Mojž.18,10-12 "Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti."

Mat.24,24: "Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to už předem."

Zvláště v souvislosti s událostmi na konci věků před Kristovým návratem si máme dávat na tyto projevy pozor, nezahrávat si s tím.

"Mohla bych s vámi chvíli hovořit?"
Takhle mne oslovila mladá, tmavovlasá dívenka. Mohlo jí být tak 15 let. Sedli jsme si do prázdné lavice mého kostela.
"Pane faráři, můj obličej se pořád mění," říká mi ustrašeně.
"Jak to myslíš? Co tím chceš říct?" Byl jsem překvapen.
"Když se češu před zrcadlem, můj obličej se začne měnit.

Už to není můj obličej. Je starý a ošklivý." Hlas jí klesl, začala šeptat. "Když se mi to stalo naposled, měnil se můj obličej pomalu. Mohla jsem přesně pozorovat, jak se stávám stále starší, ale tentokrát to nepřestalo. Obličej se nakonec proměnil v lebku, která měla moje vlasy." Lomila nervózně rukama, ustrašeně a zoufale se na mne dívala.
"Byla jsi někdy ve spojení se spiritimem?" ptal jsem se jí.
"Byla, vlastně jsem, chodím každý čtvrtek na spiritistické sedánky."

(z knihy "Okultismus, hra s ohněm", str.44)

Víc než polovina obyvatel světa dnes věří v reinkarnaci (opětovné vtělení) - že duše jde do jiného těla. Souvisí to s karmou.

Karma je zákon, podle kterého neexistuje nezasloužené štěstí, ani nezasloužená bída.. Člověk, který konal dobré skutky, bude mít po převtělení dobré tělo. V křesťanství - kdo nepřijal Krista, musí do jiného těla, až nakonec Krista přijme (není možné Krista nepřijmout, není svobodná vůle).

• Víra v nesmrtelnou duši - základní předpoklad a živná půda. Začalo to Platonem - duše je dobrá, tělo je špatné.


• svědectví z minulých životů - Moody "Zivot před životem" - podobné zkušenosti mnoha lidí - kdo nezná biblickou pravdu o stavu člověka po smrti, velmi snadno se dá těmito zkušenostmi oklamat. Je to

záležitost chemických procesů v našem mozku v případě klinické smrti. Také satan může tyto věci ovlivnit. Je podstatný rozdíl mezi klinickou smrtí a biologickou smrtí. Z biologické smrti se nikdo nevrátil.

S výjimkou Krista a pár vzkříšených lidí - např. Lazara. Všimněme si však, že Lazar po vzkříšení nepřináší absolutně žádné poselství. Po vzkříšení mlčky odešel. Kdyby prožil zážitek návštěvy nebe, nebo alespoň toho, co prožívají někteří při klinické smrti, proč nic neřekl?


• zdánlivá spravedlnost v reinkarnačním systému
  
  • karma je spravedlivá - trest je úměrný tomu, co kdo udělal
  • je možné vyřešit problém utrpení - důsledek předcházejících životů
  • odstraňuje soud - soud se zdá neslučitelný s Boží láskou

• Karma neřeší otázku zla - říká, že zlo je spravedlivé. Jestliže matce zemře dítě, může přijmout vysvětlení, že v minulém životě bylo zlým člověkem? Problém se jenom přesunul o jeden život dozadu.



• reinkarnace je v důsledku nehumánní - např. trpící v Indii, mnoho zmrzačených na ulicích - nikdo jim nepomůže, protože bychom jednali proti zákonu karmy



• učení o reinkarnaci je nebiblické - karma je určitá cesta spasení, člověk nepotřebuje ke svému spasení Ježíše Krista

Bible je v tomto jasná:

- po smrti není další možnost

Kaz.9,5-6: "Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic ..... a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje."

- není žádný prostor pro převtělování

Jer.13,23: "Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost?"

- biblická odpověď na smrt je vzkříšení

1.Kor.15,20-22: "Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života."

Záruka mého vzkříšení je v tom, že Pán Bůh si mě pamatuje, ne ve mně. V tom, že On mě vzkřísí v poslední den (Jan 6,40).

Z biblického poselství o vzkříšení vyplývá, že existuje život po smrti - ale ne proto, že by byl v člověku nějakým způsobem zakódován. Je to proto, že Bůh si člověka pamatuje a v určité chvíli ho znovu přivede k životu. A tou chvílí je brzký slavný návrat Krista a následný Boží soud. Jen tímto způsobem může opravdu přijít ke slovu láska i spravedlnost.