Čas určený pro existenci satanova království - a tedy tohoto našeho světa - již uplynul. Ukážeme si dále, že poslední předpovězená hodina tohoto světa je již minulostí. Čas, ve kterém nyní žijeme, je z Boží milosti nadstavený čas, protože Bůh je láska a touží po záchraně co nejvíce lidí. Bůh oddaluje všechny ty hrůzy, které si na sebe lidstvo nachystalo, aby co nejvíce lidí vyšlo z "Babylona" odsouzeného k zániku a přijalo záchranné evangelium Ježíše Krista.

Ale pozor - bude to jen krátký čas, pravděpodobně už ani ne celá jedna Boží "hodina" (42 let - viz dále). Ovšem Bůh je svrchovaný vládce a jen On rozhodne o tom, o kolik prodlouží čas milosti. Nemůžeme tedy kalkulovat s rokem 2034, že už určitě nebude, protože by uplynula další celá "hodina", jak si ukážeme dále. Pokud však je "poslední" předpovězená hodina již minulostí, tak z hlediska širšího biblického kontextu lze uvažovat spíše o kratším než delším časovém úseku.

2.Petr 3,8.9: (kralic.)"Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Nemeškáť Pán s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili. Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci,..."

Pán nám "shovívá", protože čas se již naplnil - jak si ukážeme dále. "U Pána je 1 den jako 1000 let" ( - potažmo 1 hodina jako 42 let). Bůh tvořil život na naší zemi šest dnů a sedmý den odpočinul. Týden uzavřený sobotou se tak stal Bohem daným časovým intervalem, který se od stvoření stále opakuje. Jako týden má šest dnů pracovních a jeden den odpočinku, tak v tom Božím měřítku již od stvoření uběhlo těch šest pracovních "dnů" neboli 6000 let v podmínkách hříchu, podmínkách únavné práce v bolesti a utrpení.

Před námi je sedmý "den" neboli 1000 let odpočinku v nebi (viz téma Milenium a Boží soud). Pak se v dalším "týdnu" otevře Boží věčnost na nové zemi pro všechny spasené lidi.

Budeme se dnes podrobněji zabývat 17.kapitolou Zjevení Jana. Poznáme úžasné Boží proroctví, které předpovědělo v závěru dějin světa vznik světového socialistického tábora (ateistického východního bloku), délku jeho trvání a jeho zánik. Měla to být - a také byla - "jedna hodina" podle uvedeného Božího měřítka - tedy 42 let.
Na jiném místě (1.J 2,18.22) Boží slovo označilo tuto hodinu existence ateistického světového bloku jako "poslední hodinu" tohoto světa:

1.J 2,18.22: "Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina.....Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna."

"...mnoho antikristů; podle tohovíme, že nastala poslední hodina..."

Výraz "antikrist" má dva významy. "Falešný Kristus" (napodobenina Krista) a nebo "odpůrce Krista" (popíratel Krista). Nový biblický slovník se pod heslem "antikrist" přiklání spíše k druhému významu - odpůrce Krista".

Uvedený verš (1.J 2,22) hovoří o tom druhém případu, kde antikrist je ten, který "popírá Otce i Syna" - a je tedy ateista. A hojný výskyt ateistů ("antikristové mnozí povstali" - kralický překlad) nám má prozradit, že nastala poslední hodina.

Může být výraznější naplnění této předpovědi než v bývalém světovém východním ateistickém bloku, kde jednotlivé členské státy měli ateismus přímo zakotven ve svých Ústavách?

Ukážeme si, že to byla skutečně jedna hodina existence ateistického východního bloku v tom Božím měřítku (1 den jako 1000 let) a tedy 42 let našich. Proč tento neobvyklý klíč, když většinou se aplikuje klíč "1 den jako 1 rok", si řekneme dále. V každém případě právě při použití tohoto časového klíče dané proroctví přesně "sedí" s historickou skutečností. (Viz také téma Poslední hodina).

Je to aktuální poselství 17. kapitoly Zjevení, které ve spojení s prvním Janovým listem nás upozorňuje na tuto závažnou skutečnost, že dnes již žijeme v nadstaveném čase a že je čas se probudit ze sna.

Je samozřejmé, že dále uvedený výklad 17. kapitoly Zjevení nemusí být jediný správný. Vždyť proroctví se může naplnit ve více historických skutečnostech, např. v souvislosti s

významem slova "antikrist" jako "falešný Kristus". Dokonce je pravděpodobné, že pro poslední dny tohoto světa bude významnější aplikací naplnění daného proroctví právě ta v souvislosti s antikristem coby falešným Kristem - či-li odpadlým náboženským systémem. (Viz například téma Apokalypsa: Doba konce)

Následující výklad nás chce pouze ujistit, že jsme se ocitli opravdu v úplném závěru našich dějin, kdy - jak víme z jiných proroctví - události budou následovat velmi rychle za sebou. Důraz na krátkost zbývajícího času je dán právě skutečností, že poslední předpovězená hodina již uběhla.

Zbývá ještě dodat, že tento výklad - "Pět minut po dvanácté" je studijní dispozice autora těchto stránek a není oficiálním výkladem žádné církve.

Zj 17,1:"Tu přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm nádob, a promluvil ke mně: "Pojď se mnou, ukážu ti soud nad velikou nevěstkou, usazenou nad vodami"

"Nevěstka" - v prorocké mluvě představuje odpadlou církev (spíše instituci než jednotlivé lidi), která se sice hlásí ke Kristu, ale zpronevěřila se svému poslání. Podobně ctná žena symbolizuje pravou Kristovu církev (o tom více v tématu Ďábel a žena).

"Usazená nad vodami" - znamená "ovládá mnoho lidí a národů" (viz níže v.15)

Zj 17,2:"se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země."
Druhý verš ukazuje světáctví odpadlé církve, která miluje svět a svět miluje ji.

Zj 17,3a: (kralic.)"I odnesl mne na poušť v duchu..."

"Poušť" - symbolizuje období duchovního sucha, hladu, problémů...

Kristova církev byla 1260 let na takové "poušti" - celý dlouhý středověk, kdy číst Bibli a chtít podle ní žít znamenalo riskovat vězení, mučení i smrt. Valdenští, albigenští, mnozí reformátoři jsou historickým dokladem dohoto hrozného období.

Proroctví Daniel 7, Zjevení 12 a 13, dokonce vymezila i konkrétní časovou výseč "pouště" 1260 dnů (skutečných let) od roku 538 do roku 1798 po Kristu (- viz např. zde)

Zj 12,6: "Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní." (Řeč je tentokrát o ctné ženě, nikoli nevěstce.)

"I odnesl mne na poušť v duchu ....." (v.3) - důležitá informace pro rozluštění hádanky, která v 17. kapitole Zjevení bude následovat. Jan byl časově přenesen do

takového místa či okamžiku "pouště" (časového období 1260 let), kdy jedině byl pravdivý výrok o spatřené šelmě, že "byla, není a ještě bude" (v.8) Jak uvidíme dále, muselo to být někdy těsně po pádu Velké francouzské revoluce v roce 1797.

Zj 17,3b:"...Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích."

"Šelma" - již několikrát jsme se s ní setkali (Daniel 7, Zjevení 13, aj.). Šelma představuje nástroj satana v podobě politického (ale i náboženského) mocenského systému, proklamovaného člověkem či skupinou lidí. Vždycky slouží k ovládání lidí. Ve svých důsledcích vede lidi pryč od Boha, resp. proti Bohu.

Poznámka:
Kniha Zjevení zmiňuje tři rozdílné formace či projevy šelmy:
Šelma z propasti (Zj.11,7 a Zj.17,8) otevřený odpůrce víry v Boha (ateistická Francie (1793 - 1797) a východní ateistický blok (RVHP 1949 - 1991))
Šelma z moře (Zj.13,1) nábožensko-politická instituce papežství
Šelma ze země (Zj.13,11) Spojené státy americké
plus k tomu ještě
Obraz (socha) šelmy (Zj.13,14-18) v hodně blízké budoucnosti očekávaný nábožensko-politický systém v USA (později celosvětový). Po vzoru středověkého papežství dojde ke spojení církevní (odpadlá ekumena s papežstvím v pozadí) a světské moci, ovládající svědomí lidí. Dnes již můžeme vidět naplňování tohoto proroctví v narůstajícím tlaku na zavedení nedělního zákona. Vynucováním svěcení papežské neděle na místo Boží (biblické) soboty (vydáním nedělního zákona po vzoru středověkého papežství) bude tento systém vzdávat hold papežství ("klanět se šelmě").

"Obraz šelmy představuje onu formu odpadlého protestantismu, která vznikne, až budou protestantské církve hledat k prosazování své věrouky pomoc státu." (E.G.Whiteová, Velký spor věků, kap. 25)

Šelma ve své čisté formě je otevřená protibožská moc, kterou Bible nazývá "Šelma z propasti" (viz dále) a která odvádí lidi od jediné možnosti záchrany v Kristu - tedy ateismus. To je pravá podstata šelmy, základní substrát, ze kterého potom vyrůstají rohy a hlavy, představující různé formy ovládání národů.

"Hlava" - je symbol řízení, plánování, diplomacie, rozhodování. Šelma se v historii skrývala pod pláštíkem různých politických, sociálních, náboženských a jiných systémů. Je-li odmaskována, projevuje se jako ateismus. To je její autentická forma. Naopak, je-li nejvíce rafinovaná, vydává se za Boží církev (nábožensko-politický systém), která však neposlušností Boží vůle (Božího slova) svým tmářstvím či fanatismem odrazuje lidi od hledání Pravdy, od Krista.

"Rohy" - jsou symbolem moci a síly, symbolem útočného nástroje. Roh může tedy představovat nástroj moci šelmy, roste z jejího těla. Je však bez možnosti rozhodovat jinak, než chce šelma, neboť je součástí jejího těla - není to hlava.

"Drak" - satan (Zj 12,9) - stojí v pozadí šelmy, ať už se právě projevuje pod kteroukoliv hlavou. Dodává jí moc a "tahá za provázky". Je to "šedá eminence" v pozadí.

Zj 17,4-6:"Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství, a na čele měla napsáno jméno - je v něm tajemství: 'Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi.' Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl."

Bohatý oděv a ozdoby nevěstky (v.4) - svědčí o tom, že padlá církev má svůj poklad ve světě a ne v nebi.
Je zvláštní, jak přesně proroctví předpovědělo odění a

vzhled odpadlé církve - "purpur, šarlat, zlato" ... (ona tak fakt vypadá :) ... viz obrázek:


Zlatý pohár plný nečistoty symbolizuje paradox mezi vnější okázalostí (vystavovanou svatostí) a zkaženým obsahem (falešným - nebiblickým - učením).

"Babylon - tajemství" (v.5) - ne každému je pravda známa. Pravda o Babylonu je téměř neuvěřitelná (v.6). Jan se "divil divením velikým" (kralic. překlad), když mu bylo ukázáno, že "babylonem" se stala odpadlá církev.

Poznámka:
podobně jako ctná žena a nevěstka, tak i Jeruzalém a Babylón symbolizují pravou a odpadlou církev.

Stejně jako tehdy Jan se i dnes upřímný křesťan diví a žasne, když se seznámí s tímto šokujícím tajemstvím. Mnoho upřímných křesťanů v době "pouště" (středověku) zaplatilo za svoji věrnost Božímu slovu svým životem, odsouzeni odpadlou církví.

Zj 17,7-11:"Ale anděl mi řekl: "Čemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese. Ta dravá šelma, kterou jsi viděl, byla a není; vystoupí ještě z propasti, ale půjde do záhuby. A užasnou ti obyvatelé země, jejichž jméno není od založení světa zapsáno v knize života, až uvidí, že ta dravá šelma byla a není, a zase bude. Ať pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí, a také sedm králů: pět jich padlo, jeden kraluje, jeden ještě nepřišel. Až přijde, bude smět zůstat jen nakrátko. A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a přece jeden z těch sedmi; jde však do záhuby."

Anděl se ujímá výkladu, ale nečiní nám to snadné. Výklad je skryt v určité hádance, k jejímuž vyřešení je třeba určité znalosti biblických proroctví. To je typický přístup Božího slova k nabídce poznání pravdy. Pán Ježíš též hovořil v podobenstvích a pouze svým následovníkům je vykládal. Jde o to, že Bůh takto chrání pravdu před zneužitím povrchními čtenáři, kterým jde spíše o senzaci a zábavu, než o poznání a následování Boží vůle.

"...šelma, kterou jsi viděl, byla a není; vystoupí ještě z propasti, ale půjde do záhuby..." (v.8)

Jan byl časově přenesen do "doby pouště" těsně před jejím závěrem (viz graf na konci dispozice). Tam mu byl ukázán pohled do nedávné minulosti (vzhledem k jeho časovému stanovisku) na projev odmaskované šelmy a byl upozorněn, že se znovu takto projeví ještě v budoucnosti. Jan byl tedy časově umístěn do okamžiku, kdy tato

forma šelmy (otevřený ateismus) právě už nebyla, ale ještě bude. Bylo to po skončení "tři a půl dne" (Zj 11,11), po pádu páté hlavy - ateistické Francie.

Kdo je ve Zj.11,7 "šelma vystupující z propasti"?

Cituji z knihy Velký spor věků:

"Období, ve kterém oba svědkové prorokovali oblečeni do smutečního šatu (Zj 11,3), skončilo v roce 1798. Když se blížil konec jejich skrytého působení, rozpoutala proti nim válku mocnost, znázorněná v Písmu jako 'dravá šelma', která vystoupila z propasti. V mnoha evropských zemích řídil satan prostřednictvím papežství po celá staletí státní i církevní vládu. Zde se však satanská moc projevuje novým způsobem.... '...Francie vystupuje v dějinách světa jako jediný stát, který výnosem svého Ústavodárného shromáždění prohlásil, že Bůh není...' (Blackwood's Magazine, listopad 1870) ... 'Šelma vystupující z propasti povede válku proti nim (Starému a Novému zákonu - viz Zj 11,7), a zvítězí nad nimi...' Ateistická moc, která vládla ve Francii za revoluce a za hrůzovlády, se opovážila vést proti Bohu a Božímu slovu válku, jakou svět nikdy před tím neviděl. Národní shromáždění zrušilo uctívání Boha..." (E.G.Whiteová, Velký spor věků, str. 144-147)

Ve Zjevení 11,7 je psáno, že "šelma ta vystupující z propasti" povede válku proti Bohu. Víme, že toto proroctví o šelmě "vystupující z propasti" se naplnilo ve francouzské revoluci, kdy v letech 1793 - 1797 Francie na krátký čas byla oficiálně ateistický stát - do té doby "jediný stát, který výnosem svého Ústavodárného shromáždění prohlásil, že není Boha..." (viz Ellen Goold Whiteová, Velký spor věků, str. 145, angl. 269-271).

Můžeme tedy identifikovat "šelmu vystupující z propasti" jako ateistický mocenský systém.

Tehdy ve Francii to bylo první otevřené vystoupení této šelmy. Podle proroctví Zjevení 17,8 má takto ještě vystoupit v budoucnosti!

Tří a půl leté období ateistické Francie bylo jen krátkodobým projevem odmaskované šelmy při jejím vystupování z propasti, jakýsi náznak toho, k čemu se teprve chystala při svém totálním vystoupení v závěru dějin světa.

Světový ateistický blok, ekonomicky spojený v RVHP a mocensky podporován Varšavskou smlouvou, byl pro Jana v době jeho časového umístění ("na poušti") teprve budoucností - viz graf níže.

"Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí" (v.9) - sedm pahorků Říma usnadňuje odhalení nevěstky nesené šelmou.

"a také sedm králů: pět jich padlo, jeden kraluje, jeden ještě nepřišel. Až přijde, bude smět zůstat jen nakrátko. A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a přece jeden z těch sedmi; jde však do záhuby." (v.9-11)
Sedm hlav však představuje také "sedm králů", či-li sedm říší, politických, nebo náboženských mocenských systémů, jak se šelma v historii představila.

Sledujme historické naplnění z Janovy časové pozice v závěru "doby pouště" - těsně po pádu atistické Francie (opětovně sledujme graf dole na konci dispozice):

"Pět jich padlo" - sledujme v návaznosti na Daniele 7 a Zjevení 13:

1. Babylonská říše
2. Médo-Perská říše
3. Řecká říše
4. Římská říše
5. Ateistická Francie

"jeden kraluje" - nábožensko-politický systém papežství, které sice vzápětí utržilo "smrtelnou ránu", ale z té se rychle začalo uzdravovat (Zj 13,3), svým způsobem stále trvá a sbírá sílu k závěrečnému krátkému "triumfu".

Poznámka: Je třeba rozlišit symboly "nevěstka" a "šelma" ve vztahu k papežství. Zatím co nevěstka symbolizuje duchovní podstatu odpadlé církve (a nemusí to být tedy jen papežství), šelma (jeden král) je symbol nábožensko-politické podstaty papežství.

"jeden ještě nepřišel" - Janův pohled se vzhledem ke svému časovému umístění obrací nyní do budoucna. Vidí 7. krále, SSSR (ateistický Sovětský svaz), který od roku 1918 se podobně jako kdysi Francie veřejně postavil proti papežství. To je důležitý fakt - tím pádem nepatří pod šestou hlavu, není jí - tedy papežstvím - řízen a ovládán. Je to nová, samostatná hlava šelmy.

Osmý král - a přece z těch sedmi

"A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a přece jeden z těch sedmi; jde však do záhuby." (v.11)

To je ateistický východní blok po 2. světové válce, spojený v RVHP a Varšavské smlouvě. Tak, jako se šelma kdysi projevila ve Francii, tak se nyní nezastřeně projevila v socialistickém táboru. Sice celý svět byl zasažen ateismem, ale socialistický tábor byl přímo světovým představitelem této filosofie "vědeckého" ateismu a evolučních teorií. Prostřednictvím států Východního bloku mohla ateistická šelma přímo proklamovat svoji moc. V Ústavách socialistických států byla zakotvena propagace ateismu.

SSSR - sedmá hlava - poskytoval svou moc tomuto osmému králi, dal mu k dispozici svou hlavu. Šelma má totiž jen sedm hlav, osmý král musí být s některou z nich spjat. Proto byl SSSR v čele socialistického tábora - udával rytmus a tón.

Zj 17,12-14:"Deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou. Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a věrní."

"Deset rohů" - představuje deset členských států RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci).
Kralický překlad říká: "tiť jednu radu mají (RVHP) a sílu i moc svou šelmě dají (Varšavská smlouva)." Moc šelmy ateismu je přímo spjata s mocí těchto deseti rohů, řízených hlavou SSSR.

"RVHP byla založena v roce 1949. Protokol o zrušení této organizace byl podepsán v červnu 1991 a nabyl platnosti 90 dní po podepsání prorokolu. Slavnostního zasedání RVHP, na kterém byl protokol podepsán, se zúčastnili představitelé devíti členských zemí: Bulharska, ČSFR, Kuby, Maďarska, Mongolska, Polska, Rumunska, Vietnamu a SSSR. Desátým členem bylo bývalé NDR." (Lidové noviny 29.6.1991)

Zj 17,12:"... ale dostane se jim na jedinou hodinu královské moci spolu s šelmou" (Překlad prof. Žilky)

2.Petr. 3,8:"... jeden den je u Pána jako tisíc let ..."

Jedna hodina RVHP:

Založení RVHP: Jedna hodina: Ukončení RVHP:

1949     42 1991

Jedna hodina rovná se cca 42 let:
1000 let jako 1 den, neboli 24 hodin. Potom 1 hodina = 42 let (přesně 1000:24=41,7)

Podstatné je, že se tento výklad historicky potvrdil! Je přece i pravděpodobné, že proroctví předpovědělo tento ateistický světový blok, trvající téměř půl století, když neopomenulo zaznamenat tentýž systém trvající jen tři a půl roku a to jenom ve Francii. V obou případech se jedná o projev stejné šelmy - šelmy "vystupující z propasti" (Zj 11,7; 17,8).

Zj 17,15.18:"A řekl mi: "Vody, které jsi viděl, nad nimiž ta nevěstka sedí, to jsou národy, davy, rasy a jazyky....Ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, panující nad králi země."

V prorocké symbolické mluvě - v celé Bibli - voda či moře představují lidstvo, všechny národy. Patnáctý verš je

jednoznačným biblickým výkladem tohoto symbolu.

Nevěstka sedící nad vodami - odpadlá církev ovládá svědomí mnoha lidí a národů.

Zj 17,16:"A těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma pojmou nevěstku v nenávist, oberou ji o všecko až do naha a budou rvát její tělo a spálí ji ohněm. Neboť Bůh jim vložil do srdce, aby provedli jeho záměr, řídili se jedním úmyslem a odevzdali šelmě svou královskou moc, dokud se nedokoná, co Bůh řekl."

V socialistických zemích byly odhalovány, zveličovány, trestány i zesměšňovány všechny špatnosti a bludy odpadlé církve.

 Žd 4,9:"Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou."

Proč zde aplikovat tento neobvyklý klíč? Protože se zabýváme "poslední hodinou" světa, nikoli jen nějaké světové říše. Když apoštol Jan říká, že podle výskytu mnoha antikristů poznáme, že nastala poslední hodina, určitě má na mysli poslední hodinu světa. Pokud z Bible věříme, že jsme tady cca 6000 let a že ten "pravý odpočinek (sobotu) máme ještě před sebou" (Žd 4,9), pak těch 6000 let je v Božích očích jeden pracovní týden. Potom jedna hodina odpovídá cca 42 let.

Je zde používán klíč "jeden den jako tisíc let" (Ž 90,4; 2.Petr 3,8), protože je to klíč pro celé dějiny lidstva v podmínkách hříchu. Jako je totiž šest pracovních dnů a sedmý den je dnem odpočinku, tak šest tisíc let trpělo lidstvo v hříchu a v sedmém tisíciletí odpočine u Boha - vysvobozeno od hříchu (spaseno Kristovou obětí). Citovaný verš (2.Petr 3,8) je též kontextově spojen s "posměvači" a Boží shovívavostí v závěru dějin světa. Pokud použijeme Boží klíč

jeden den jako tisíc let, potažmo 1 hodina jako 42 let, pak tato analogie "sedí". Bůh nám nezjevil přesný začátek. Nevíme, v kterém roce před Kristem Adam s Evou zhřešili. Zjevil nám ale "poslední hodinu", nám, kteří žijeme v závěru doby konce, tak že si začátek můžeme nyní zpětně vypočítat.

Jako je prorocký den roven jednomu skutečnému roku (Ezech 4,6), tak je Boží den roven tisíci letům. Časový aspekt závěru dějin si Bůh ponechává ve svých rukou. Kdy zazní Boží konečné - definitivní TEĎ!, "spadla klec", souvisí s ukončením Boží milosti pro tento svět. Proto je na místě zde použít tento Boží klíč pro poslední jednu hodinu. Zdá se, že při použití tohoto časového klíče nám Bůh umožňuje vidět cílovou časovou čáru, která nebude překročena. Konec přijde někdy před ní - před uplynutí další celé hodiny. Tedy konkrétně - mezi lety 1992 a 2034. Je třeba být připraveni, může to být kdykoli v tomto období. Jistě, Bůh je svrchovaný Pán a záleží zcela na jeho libovůli, kdy řekne dost, zdá se však být pravděpodobné, že ta zmíněná časová hranice další Boží hodiny nebude překročena.

Ukázali jsme si, že v roce 1991 skončila "jedna hodina" moci deseti ateistických rohů (RVHP), resp. jejich moci spolu s šelmou. Pro nás je však nejdůležitější informace, že současně v tomto roce skončila poslední "hodina" pro tento svět, protože poslední hodina měla být hodinou systému "mnoha antikristů" - ateistů (1.J 2,18.22). Dále žijeme v nadstaveném čase (2.Petr 3,9) a záleží jen na Boží milosti, kdy Bůh řekne DOST!

Je pravděpodobné, že ten závěrečný (nadstavený) čas by

už ale neměl trvat celou "hodinu" (42 let), jinak by "hodina mnoha antikristů" nebyla hodinou poslední.

Zdá se tedy, že rok 2034 by se už neměl psát!!! (Podrobněji viz zde). Pokud ano, pak je jednoduché vysvětlení. Rozhodně by neselhalo Boží slovo, ale tento můj výklad by se potvrdil jako nebiblický, vytržený z kontextu celé Bible - jednoduše by selhal lidský faktor ;-). Ovšem vzhledem k tomu, co se děje kolem nás na celém světě, zdá se být tento výklad docela pravděpodobný.

"Po dvou dnech"

K danému výkladu nacházím i zajímavou biblickou oporu u proroka Ozeáše:

Oz 6,1-3:"Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže. Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi."

"...Po dvou dnech nám vrátí život..." - je zde řeč o starozákonním Božím lidu, o židovském národě. Při studiu proroctví jsme zjistili, že doba milosti pro Izrael skončila v roce 34 po Kr. a evangelium se začalo šířit mezi pohany. (viz téma "Proroctví s matematickou přesností") Vzniká novozákonní Boží lid, kde o "židovství" nerozhoduje tělesné, nýbrž duchovní narození - víra v Krista. Starozákonní Boží lid byl obrazně řečeno "rozsápán". Pavel u Ř 11,25-26 říká, že uzdravení nenastane, "dokudž by nevešla plnost pohanů. A takť všecken Izrael spasen bude..." Budeme-li tedy chápat uzdravení ve smyslu záchrany (spasení) při návratu Krista, pak se to týká celého Izraele - křesťanů z židů i pohanů.

"Po dvou dnech" - to jest po 2000 letech dle klíče "1 den jako 1000 let" - má dojít k uzdravení a povstání k životu. Pokračování textu "jako jitřenka, tak jistě on (Hospodin) vyjde" nám dává tušit, že ono uzdravení může souviset s návratem Krista a životem věčným. A ty 2000 let

připočteno k roku 34 vychází do roku 2034! Tedy do stejného roku, ke kterému dospívá i výklad výše!

"Při čtvrtém bdění"

Mat 14,25:"Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři."

Máme bdít, aby nás Kristův příchod nezaskočil (Mk 13,35). Jednotliví křesťané ve všech dobách bděli a očekávali návrat Pána. Od roku 1844 však začíná celosvětové adventní hnutí, které má svou naději a očekávání na velmi brzký příchod Krista zakotvenu i v názvu své denominace - adventisté s.d. Podle Bible je průměrný věk člověka 70 let. Vědomě očekávat příchod Krista může už 10 leté dítě, takže může takto bdít 60 let. V Bibli je vícekrát zmínka, že Pán Ježíš přišel při čtvrtém bdění. Čtvrté bdění adventistů začíná v roce 2024 (3x60=180; 1844+180=2024). Hraniční rok 2034 (dle našeho výkladu výše) tedy leží v časovém intervalu čtvrtého bdění.

Určitě není pro křesťana na škodu, počítat s brzkým návratem Pána, abychom nebyli touto událostí zaskočeni nepřipraveni. Nevíme sice datum příchodu Krista, ale Boží slovo říká, že synové světla nebudou překvapeni touto událostí:

1. Tes.5,4-6:"Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě."

Nezapomeňme také, že Bůh sice z milosti čas nadstavil, ale (ze stejné milosti) jej v úplném závěru zase ukrátí, jinak by nebyl nikdo spasen (Mat 24,22). Z toho můžeme tušit do jakých těžkostí se náš svět rychle řítí... Je to v Božích rukou, o kolik bude čas tohoto světa prodloužen (resp. potom ukrácen), proto nikdo nemůže (zatím) zjistit datum Kristova návratu. Duch prorocký však říká, že v úplném závěru se Boží lid datum dozví.

Je dobré držet se Ježíšovy rady:

Mat 24,42:"Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde."

Nesmíme totiž zapomínat, že nikdo z nás neví dne ani hodiny, kdy zemřeme. A hodina naší smrti je vlastně pro nás hodinou Ježíšova návratu, protože náš další - první vědomý - pohled bude do jeho tváře. A pak už bude na přípravu pozdě!

Mat 26,41:"Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."

Na základě studia Zjevení 17 (spolu s 1.J 2,18.22) můžeme vědět, že žijeme v

nejvážnějším období lidských dějin. Žijeme v nadstaveném čase. Nemáme vůbec žádný důvod se domnívat, že tento darovaný čas bude trvat dlouho. Bůh ve svém milosrdenství dává světu poslední šanci, protože nechce, aby tolik lidí zahynulo věčnou smrtí. Ve světě budou narůstat tragedie, živelné pohromy, ekonomické kolapsy, kriminalita a jiné formy zla. Bohabojné lidi to bude probouzet z duchovního spánku a budou se připravovat na setkání s Králem králů a Pánem pánů (Zj 19,16). Ostatní lidé se naopak vůči Bohu zatvrdí (Zj 16,21) a takto se lidstvo rozdělí na dva tábory. Jedni ponesou znamení šelmy, druzí znamení Boží (více viz Šelmy a lidé).

Zj 22,10-12:"A řekl mi: "Nezapečeťuj knihu se slovy tohoto proroctví: čas je blízko. Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně - kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti. Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal."

Zj 22,20.21:"Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď, Pane Ježíši! Milost Pána Ježíše se všemi."