V předchozím tématu (Danielovo proroctví) jsme identifikovali konec světa ("drtící kámen") jako zřízení Božího království při slavném druhém příchodu Ježíše Krista. Kámen zcela rozdrtil sochu, která symbolizovala mocnosti tohoto světa. Skončily dějiny nadvlády zla.

Pozitivní na tom je, že konec toho starého, špatného, bude současně začátkem nového a nádherného světa. Na obnovené nádherné Zemi může žít každý, kdo využije Boží pozvání. Před dvěma tisíci lety představil Ježíš ve svých kázáních poměry a zákony platné v Jeho království. Vše stojí na dvou principech, které nelze od sebe oddělit:
Láska a spravedlnost

  Mat 18,4:   "Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském."

  Mat 7,12    "Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci."

Jak jednoduché! Problém je naše svobodná vůle, kterou Bůh respektuje. Proto musíme nejdříve žít v tomto světě, abychom svobodně zvolili. Dobro, nebo zlo? Láska, nebo sebeláska? Život, nebo smrt? Dnes a denně volíme a kvalifikujeme či diskvalifikujeme se pro Boží království. Bez Krista a jeho oběti bychom se však zbytečně namáhali. O tom ale v jiném tématu.

Podívejme se dnes na biblický kontext k tématu Druhý příchod Ježíše Krista Účelem je ověřit si, zda je to opravdu jednoznačné tvrzení Písma, zda je tedy rozumné tomu věřit.

Podívejme se na tuto otázku ze čtyř aspektů:

1) Určitě přijde ? 2) Jak přijde ? 3) Proč přijde ? 4) Kdy přijde ?

  Jakub 5,7-8:   "Buďte tedy trpěliví, bratři, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště. I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko."

Umíme si představit rolníka, že by se celý rok namáhal, aniž by plánoval sklizeň úrody? Bylo by nelogické, kdyby mu nešlo právě o sklizeň!

Stejně tak Ježíš - žil zde na Zemi, trpěl, zemřel pro nás, staletí se o nás stará. Pokud by nečinil žádné plány na návrat, "sklidit úrodu" - bylo by to rozumné?

Podívejme se, jak Bible odpovídá na uvedené čtyři otázky.

V Bibli je víc jak 1500 zmínek o této události. Po jejich odstranění by se nám Bible doslova "rozpadla".

  Izai 62,11:   "...Hle, přichází tvá spása! Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek."

  Malach 4,1:   "Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev."

  Jan 14,3:   "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já."
Jedno z nejkrásnějších zaslíbení Kristova návratu přímo z jeho úst.

  Žid 9,27-28:   "A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají."

  Tit 2,13:   "...a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista."

První křesťané doslova žili nadějí na brzký návrat svého Pána. Oni se nezdravili "dobrý den", ale "Maránátha" (aramejsky "Pán přijde"). Byla to právě tato živá adventní naděje, která dávala křesťanům sílu přečkat a snést všechna utrpení a pronásledování v historii křesťanství.

  Zjev 22,20:   "Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď Pane Ježíši!"
Poslední Ježíšova slova v Bibli jsou ujištěním návratu.

Lidé mají různé názory - např.:

- druhý příchod Krista nastává v okamžiku smrti
- jde o duchovní příchod - do srdce člověka
- je to míněno symbolicky
- jedná se o "skryté uchvácení"
- atd.

Nás však zajímá, co říká Bible! Je zde víc jak 40 zmínek o způsobu druhého Kristova příchodu. Všechny říkají, že tato událost bude doslovná, viditelná, veřejná a že se zjeví osobně.

  Skut 1,9-11:   "Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet."
Správně tušíte, že oni dva muži v bílém rouchu nebyli pozemšťany. Bůh stvořil i anděly a jiné rozumné bytosti . O tom více v tématu "Nejsme ve vesmíru sami".

  Zjev 1,7:   "Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, ... "
Ano, všichni to uvidí, nebude to nic utajeného.

  Mat 24,30-31: "Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velikou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým."

Mat 25,31-32:   "Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a

budou před něho shromážděny všechny národy. ..."

Stále se to opakuje: Na oblacích, ve slávě a moci, všichni andělé s ním, všichni to uvidí, ...

Víte, kolik je andělů? Bible říká, že nesčíslné množství! (např. Žid 12,22) Bude to velkolepé, nepředstavitelné. V Bibli čteme, že když někdo viděl anděla, žasl nad jeho majestátností (Mat 28,3-4). A nyní budou všichni doprovázet Krále vesmíru. Bude to největší podívaná všech dob - obraz neporovnatelné nádhery a moci - nepopsatelné.

Jak se dozvíme dále (otázka "KDY přijde?"), před Kristovým návratem kromě pravých, předpovězených "znamení doby konce" budou se hojně vyskytovat i falešné projevy a úkazy, za kterými budou protibožské síly - démoni a jejich lidské nástroje.

Mat 24,23-27: "Tehdy, řekne-li vám někdo: 'Hle, tu je Mesiáš, nebo tam', nevěřte! Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to předem. Když vám řeknou: 'Hle, je na poušti', nevycházejte! 'Hle, v tajných úkrytech', nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka."
Víme z prorockého ducha, že sám satan v posledních dnech napodobí druhý příchod Krista. Objeví se v ulicích různých velkoměst jako majestátní, nádherná

bytost a lidé budou nadšeně volat 'Kristus přišel' a budou před ním padat a on jim bude žehnat. Možná to bude přenášet televize do celého světa. Bible varuje, že satan má moc konat zázraky a zjevovat se jako "anděl světla" - jako božská bytost (1.Korint 11,14). Bude to tak silný klam, že mu podlehne každý, kdo spoléhá jen na svůj rozum. Kdo tvrdí, že věří jen tomu, co vidí na vlastní oči, bude oklamán.

Výše citovaný Mat.24,23-27 dává klíč k poznání padělku. Je to konkrétní, lokální místo výskytu. "Tam - v skrýších, na poušti, v Londýně, Paříži, ..." Skutečnost bude "jako blesk od východu až na západ" - to znamená pro všechny nepřehlédnutelné.

Dále víme (1.Tes 4,17 - viz dále ), že Kristus nesestoupí až zcela na zem, ale zachránění lidé budou "uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu".

Dnes už to vidíme na vlastní oči, že jedině příchod Krista, Pána a Krále vesmíru, může vyřešit všechny problémy lidstva, které stále narůstají.

Bible jasně svědčí také PROČ přijde.


Jan 14,1-3: "...A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já."

Viz též: Zjev 14,14-16:   "Sklidit žeň po staletích setby." Je to logické - jako ten rolník (viz výše).

Tisíc let budou spasení lidé na jakýchsi vesmírných prázdninách v nebesích, potom budou žít spolu s Kristem věčně na nové, nádherné zemi. Ale o tom více později v jiném tématu.


Mat 25,31-46: "...a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů ..."
Viz též: Mat 13,39-41:

Vidíme, že dojde k rozdělení. Budou jen dvě možnosti! Bible nezná očistec, ani jinou "zlatou střední cestu"! Buď pšenice, nebo koukol.

Každý člověk se musí v tomto životě rozhodnout. Buď přijmu Boží milost, nebo odmítnu. Jak se to pak v životě projevuje, o tom čteme v následujících verších uvedeného místa Mat 25,31-46.

Nepůjde ani tak o to, co jsme hlásali, ale jak jsme žili.

1.Tes 4,13-18: "Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. To vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. Těmito slovy se vzájemně potěšujte."

O dalších událostech zde popisovaných se zmíníme v jiném tématu. Verš šestnáctý nás upozorňuje též na aspekt slyšitelnosti Kristova návratu (nejen viditelnosti).

Je-li opodstatněná víra v Ježíšovo vzkříšení, k tomu snad jeden citát:
"Tělesné zmrtvýchvstání Kristovo je jednou z nejlépe dosvědčených událostí v dějinách lidstva."


1.Korint 15,51-54: "Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. ..."

Dojde k závratným změnám - mrtví věřící vzkříšeni, živí věřící proměněni, obdržení nesmrtelnosti. V tomto těle bychom cestovat vesmírem nemohli. Naplní se zaslíbení, že kulhaví poskočí, slepí prohlédnou, ... prostě naše stará zdegenerovaná těla budou v okamžiku proměněna v těla nová, duchovní, jiné podstaty, jako měl Pán Ježíš po vzkříšení. Nebudeme vázáni fyzikálními zákony - Ježíš mohl projít stěnou, být neviditelný, ...

Zjev 22,12: "Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal."

Spravedlnost opravdu konečně přijde ke slovu.


2.Tes 1,6-10: "A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem, a vás utiskované spolu s námi vysvobodí, až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly, aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch,kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše. Jejich trestem bude věčná záhuba ..."

Jediná spravedlnost, která tam obstojí, bude spravedlnost Kristova. Proto náš věčný život závisí na víře v Krista, protože to je Bohem určený způsob, jak Kristova spravedlnost může být přičtena nám. O tom více v jiném tématu.

2.Petr 3,12-13: "...kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost."

Zachránění lidé nebudou žít jako nějaká beztvará fluida na obláčcích, ale v konkrétních dokonalých tělech na konkrétní dokonalé planetě.

Marek 13,32-33: "O onom dni a hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. Mějte se na pozoru, buďte bdělí a modlete se, neboť nevíte, kdy ten čas přijde."

Nikdo z lidí nezná a nemůže znát datum Kristova návratu. Je to jistě moudré opatření, abychom nekalkulovali. Je třeba být bdělý neustále - vždyť nikdo nezná hodinu své smrti a jak si ukážeme v jiném tématu, po smrti už není žádná možnost dělat nápravu.

Neznáme-li datum Kristova slavného návratu, znamená to snad, že se o tuto událost nemáme zajímat? V žádném případě !! Den a hodinu (ve smyslu pevného data) Jeho příchodu nikdo nemůže předpovědět. Avšak "dobu" Jeho příchodu (ve smyslu určitého období) můžeme jasně rozpoznat na základě mnoha prorokovaných "znamení".

Mat 24,3: "...přistoupili k němu učedníci a řekli: 'Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!' Ježíš jim odpověděl: 'Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat "já jsem Mesiáš" a svedou mnohé.'"

Ježíš jim na jejich otázku neřekl: O to se nestarejte! Naopak - věnoval jim množství rad a varování, jak mají poznat, až ten čas přijde. Celá 24. kapitola Matouše se zabývá předpovězenými znameními určujícími blízkost toho okamžiku.

Tato znamení nacházíme ve velkém množství i na jiných stránkách Bible a na některá se nyní můžeme podívat.

Mat 16,1-3: "Přišli farizeové a saduceové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe. On však jim odpověděl: Večer říkáte: 'Bude krásně, je pěkný západ.' A ráno: 'Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.' Vzhled oblohy umíte posoudit, a znamení časů nemůžete? Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno ..."
Tak tomu bylo ve všech dobách, tak je tomu i dnes. Lidé chtějí znamení na způsob matematického důkazu. Je to projev jejich egoismu - aby mohli kalkulovat, "převléci plášť".

Boží slovo nás však jasně informuje o tom, že náš vztah k Bohu není založen na exaktních matematických důkazech, nýbrž na víře, aby byla možnost i nevíry. Bůh takto zachovává lidem možnost svobodné volby a tím také sleduje svůj plán - oddělit dobro od zla.

Kdyby existoval matematický důkaz - všichni by byli "věřící". Jenže ne z lásky, ale ze strachu, nebo vypočítavosti. V takovém případě by víra nezměnila jejich egoistické srdce a problém zla by se nevyřešil. I o ďáblovi je psáno, že "věří, ale hrozí se toho"!(Jakub 2,19) On "věří", protože on má důkaz, on Boha viděl na vlastní oči. K tomu viz téma "Boží andělé - vesmírné bytosti".

Bůh lidem nedává matematický důkaz, ale dává dostatečně mnoho důvodů k víře. Dnes i moderní věda říká, že rozum ani poznatky vědy nekladou křesťanovi žádné překážky k víře a neposkytují nevěrcovi žádné argumenty. Přesvědčení jednoho i druhého se opírá jen a jen o jeho osobní víru.

Jedním z mnoha důvodů k víře křesťana jsou i předpovězená a plnící se znamení příchodu Krista. Tak jako mohli farizeové poznat znamení své doby, Ježíš očekává, že i my poznáme znamení jeho brzkého návratu.

2.petr 3,3-4: "Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: 'Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."

Jsou dva směry naplnění této předpovědi:
    1) Materialisté - v minulosti spíše "černé ovce" mezi mnoha všelijak věřícími, dnes (zvláště po 2. svět. válce) je to naopak - pár věřících mezi

mnoha ateisty. Dokonce celá velká část světa po válce - socialistický tábor v čele s SSSR měl toto znamení zakotveno ve svých ústavách.

    2) Věřící - neočekávatelé. Každý křesťan by si měl uvědomit, že když zlehčuje či zesměšňuje očekávatele Kristova návratu pro jejich víru, když jejich poselství zlehčuje tvrzením, že Kristus přijde až kdoví kdy, stává se sám předpovězeným znamením Kristova návratu.

Mat 24,6-7: "Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, ..."

Vždycky byly války, ale až 20. století zaznamenalo dvě války světové - "národ proti národu". V posledních desetiletích jsme svědky stále narůstajícího počtu válečných konfliktů. Podle odhadů Mezinárodního

červeného kříže ve válkách, které se odehrály ve 20. století zahynulo více než 100 milionů lidí a od 2. světové války se po světě odehrálo 150 válečných konfliktů. Dnes je na světě mnohonásobně víc jaderného arzenálu, než je třeba ke zničení celé země.

Z historie víme, že zbraně se nikdy nevyráběly pro muzeum, vždy přišly ke slovu. Na druhé straně z proroctví víme, že konec bude mít v režii Bůh, ne lidé. (viz téma "Dějiny světa psané dopředu")

Luk 21,11: "...v mnohých krajinách hlad ..."

Minulé století bylo svědkem čtyř největších hladomorů v dějinách světa: Rusko 1921 a 1933, Čína 1928-30 a Bengálsko 1943-44. Odhad činí přes 20 milionů obětí.

Dnes se řeší základní problém, jak nás země v budoucnu uživí. Hladomor se stal hlavním celosvětovým problémem. Zatím co jedni mají spoustu jídla a zbytků, druzí hladoví a umírají

hlady. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace za rok umírá 4 miliony lidí hladem. To znamená, že každé dvě sekundy někdo umře hlady!

Údaje WHO také ukazují, že jedna třetina světové populace je velmi dobře živena a druhá podvyživená a třetí trpí hlady. Je to opravdu paradoxní, jak v dnešní době - době obrovského technického pokroku, je svět sužován hladomory. Jistě to je znamení, o kterém hovořil Kristus.

Luk 21,11: "...v mnohých krajinách hlad a mor, ..."

Epidemie a nemoci jsou také mezi znameními, o kterých Ježíš hovoří. Minulé století zažilo jednu z největších morových nákaz v dějinách světa - epidemii "španělské chřipky" v roce 1918. Odhad činí 21 milionů obětí.

Dnes jsme svědky neobvyklého z výraznění tohoto znamení. Snažíme se skrze lékařskou vědu získat kontrolu nad epidemiemi a nebo je úplně zlikvidovat. Přesto neuběhne týden bez toho, abychom slyšeli zprávu o nové nemoci nebo zdravotním problému někde na světě.

Dokonce i známé nemoci jako tuberkulóza, malárie, cholera a další, které byly považovány za nemoci pod kontrolou, začínají znovu útočit ve formě různých mutací, na které dosavadní léky a léčba nefungují.

Vědci zjistili, že bakterie a houby se mohou pohybovat v prachových oblacích přes Atlantický oceán z Afriky. Tyto oblaky jsou tak silné, že přes ně neprostupuje ultrafialové záření, což chrání bakterie a další mikroorganismy během této cesty. Tyto prachové oblaky, které mohou cirkulovat kolem celého světa, představují významnou hrozbu.

Nové odolné bakterie stafylokoka překonaly účinky antibiotik za 35 let. A nejnovější typ antibiotik byl překonán již rok poté, co byl zaveden. Tisíce lidí umírá na nevyléčitelné choroby způsobené touto infekcí. AIDS je v současnosti uváděn jako čtvrtá příčina úmrtí. Do dnešního dne bylo popsáno více než 100 druhů rakoviny, které zabíjejí více než 6 milionů lidí každý rok. Tento strašlivý seznam by mohl pokračovat až do nekonečna… Epidemie a nemoci se po celém světě stupňují na alarmující úroveň.

Luk 21,11: "... budou veliká zemětřesení ..."


Záznam počtu zemětřesení, při nichž zahynuli lidé (údaje amerických vědců od 13. století).

Všimněme si výrazného nárůstu počtu zemětřesení s tím, jak se blížíme k "době konce" (dle biblické terminologie).

Připomeňme alespoň dvě z nejhorších zemětřesení na světě:

28. 7.1976 Čína, 242.000 obětí (síla 8,2 Richtera)
26.12.2004 Indonésie, asi 300.000 obětí (síla 9,1 Richtera)

Podle "Celosvětového almanachu" bylo mezi lety 100 - 1800 pouze 21 velkých zemětřesení. V následujícím století, tedy mezi roky 1800 až 1900, bylo takových velkých zemětřesení hned 18. V dalších padesáti letech (1900 až 1950) bylo 13 velkých zemětřesení - tedy téměř stejný počet jako v předchozích 850 letech! Za posledních padesát let (1950 - 2000) bylo více než 100 velkých zemětřesení, které stály život více než 1,5 milionu lidí po celém světě. Podle Amerického národního úřadu pro zemětřesení bylo v roce 1990 po světě 16 612 zemětřesení, zatím co v roce 1995 jich bylo už 21 007, v roce 2000 pak 22 256 a v roce 2003 dokonce 31 395.

Je zřejmé, že čísla stále dál stoupají. Potvrzuje to i níže uvedená statistika za posledních 13 let.

Dan 12,4: "A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží"
Dnes jsme svědky "epidemie lidské vynalézavosti". Člověk učinil v uplynulém století více nebývalých pokroků ve vědě, vynálezech, lékařství, dopravě, sdělovacích

prostředcích a snad ve všech ostatních oblastech poznání, než ve všech předešlých staletích dohromady.

Toto znamení se však plní i v oblasti duchovní. V 19.stol. byly založeny biblické společnosti. Nikdy nebylo takové poznání Bible a proroctví, jako dnes - v "době konce". Bůh splnil své zaslíbení a "otevřel nám dveře poznání" (Zjev 3,8).

Dan 12,4: "...mnozí budou zmateně pobíhat..."

Ještě nikdy v dějinách nebyla taková posedlost spěchu - "pobíhání sem a tam", jako je tomu dnes, v "době konce".

Nikdy také neexistovaly takové prostředky pro rychlé a pohodlné cestování. Nikdy se taky nedosahovalo takových fantastických rychlostí, ani se o nich nesnilo.

2.Tim 3,1-4: "Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha."
Co k tomu dodat?

Stačí číst noviny, sledovat statistiky a televizi.

Přes nejdůvtipnější a nejdražší vybavení v boji proti kriminalitě, vzrůstá neustále hrozivěji, násilí, vraždy, loupeže a únosy.

Představitelé zákona tento stav léčit nedokáží, nanejvýš jakžtakž držet na uzdě. A ti, kteří by měli jít příkladem, svým příkladem tento stav naopak zhoršují.

Ř 8,19-22: "Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu."

Nejen člověk je stále více ohrožen, ale spolu s ním - a do značné míry jeho činností - i veškerá příroda.

"Od druhé světové války jsme znehodnotili téměř 2 miliardy hektarů orné půdy. Jde o plochu větší než je Čína a Indie dohromady. V Evropě, Asii, Africe a ve Střední Americe bylo znehodnoceno přes 20% zemědělské půdy. Sahara se vytrvale šíří na jih a ničí

ornou půdu. Amazonské deštné pralesy produkují obrovské množství nepostradatelného kyslíku, který dýcháme. Přesto je ročně vypálena plocha o rozloze dnešní Británie...

Nejsou to jenom křesťané, ale i kosmologové, futurologové, ekonomové, psychyatři, kteří si kladou otázku, kdy skončí svět. Je tu zvětšující se ozónová díra v ochranných vrstvách atmosféry jako důsledek používání freonů, která působí jako velká lupa a soustřeďuje sluneční paprsky na naši zranitelnou sítnici a pokožku. To vše je doprovázeno skleníkovým efektem, který může mít mnohem ničivější důsledky, než ostřelování mezikontinentálními raketami..." (G.Y.Jeffrey, Konec světa?, s.341-8)

Důsledkem skleníkového efektu je změna klimatu, oteplování planety, záplavy, ...

S předchozími znameními jde ruku v ruce strach a úzkost.
Luk 21,11: "budou ... hrůzy a veliká znamení s nebes."

Možná ještě naši dědové by tomuto nerozuměli. Jaké hrůzy a znamení s nebes? Dnes "díky" terorismu a válečným letounům víme, o co jde. Ještě dnes se zachvějeme při vzpomínce na New Yorská "dvojčata" zničená "s nebes".

Luk 21,26: "Lidé budou zmírat strachem s očekáváním toho, co přichází na celý svět..."

Od doby použití atomové bomby leží nad lidstvem strach.

Strach, že nějaký šílenec stiskne tlačítko ..., strach z AIDS..., ale možná i strach vyjít večer sám na ulici ..., strach z propuštění z práce, strach ze záplav, zemětřesení, ptačí chřipky, ...

2.Timot 3,4-5:"...budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat..."

Kolik je dnes takových "křesťanů", kteří svým jednáním zapírají své vyznání. Křesťanů, kteří se spokojí s občasnou návštěvou kostela, křtem dětí, církevním sňatkem (a pohřbem) a jinak - za vraty kostela jejich život nevykazuje rozdíl od nevěřících. Právě těchto "křesťanů" se týkají varovná Ježíšova slova:

Mat 7,21: "Ne každý, kdo mi říká

'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích...."

To se týká včetně - a především - církevních autorit:

Luk 12,47-48:  Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.

Již jsme se zmínili v aspektu "Způsob příchodu" - viz odstavec "Bible varuje před padělky".

Mat 24,5:"...mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé"

Falešní Kristové a falešní proroci se množí jako houby po dešti na různých místech naší planety.

"Když před několika lety navštívil naši zemi Korejec Moon, byl v naší televizi představen jako Mesiáš. Měl bílé roucho, zlatou korunu

na hlavě a byl středem pozornosti. Měl svůj tým, své letadlo a v časopisech byly obrázky z jeho cest po různých zemích. Když přistával se svým letadlem, lidé před ním padali na zem a házeli mu svazky bankovek, jen aby je vzal do nebe. To není ojedinělý případ." (V. Vesecká, Jak přežít konec světa, str. 25)

Invaze náboženských sekt, šarlatánství, falešných proroctví, New Age, může být nebezpečnější než věda. Zdá se, že falešná náboženství zabíjejí více lidí než kterákoli nemoc. (Tamtéž, str. 25-26)

"Vrcholným činem velkého podvodného dramatu bude satanovo napodobení Ježíše Krista. Církev již dlouho tvrdí, že očekává příchod Spasitele jako splnění svých nadějí. Boží nepřítel zdánlivě napodobí Kristův příchod. V různých částech světa se satan lidem ukáže jako vznešená bytost oslňující krásy, podobající se Božímu Synu, jak ho popisuje Jan ve Zjevení (Zj 1,13-15). Slávu, která ho bude obklopovat, nepřekoná nic, co dosud spatřilo lidské oko. Zazní vítězoslavné volání: "Kristus přichází! Kristus přichází!" Lidé před ním budou padat v úctě na zem, on pozvedne ruce a bude jim žehnat jako Kristus žehnal svým učedníkům, když žil na zemi. Jeho hlas bude měkký, podmanivý a melodický. Zopakuje některé z pravd, které kdysi vyslovil Spasitel, bude uzdravovat lidské nemoci a pak bude lidem tvrdit, že změnil sobotu na neděli, a bude všem přikazovat, aby světili den, kterému on požehnal.....Boží lid však nebude sveden. Učení tohoto falešného Krista nebude v souladu s Písmem. A bude také žehnat ctitelům šelmy a jejího obrazu, tedy lidem, o nichž Bible říká, že na ně bude vylit Boží hněv.
Navíc, Bůh satanu nedovolí, aby přesně napodobil způsob Kristova příchodu..."

(E.G.Whiteová, Velké drama věků, str. 403,404)

Mat 24,37-39: "Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka."

Je to "znamení dnů Noé". Za dnů Noé byla pokročilá civilizace a velká učenost zmařena bezuzdným násilím a nemorálností (1.Mojž 6,11-13). Tak je tomu i za našich dnů.

Cíl života většiny lidí - pouze jídlo, pití, majetek, požitky,

sex, ...

Dnes - přesně podle proroctví - na jednom místě světa hlad, na jiném přejídání se, požitkaření.

Jídlo, pití - není hřích, pokud se nám nestávají smyslem života. Člověk má mít na 1. místě Boha a všechno co dělá - i jídlo a pití - všechno má dělat k Boží slávě. (1.Korint 10,31)

Viz též Luk.17,28-30 - obdoba za dnů Lotových (Sodoma, Gomora)

Mat 24,14: "A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec."

Zřejmě jediné pozitivní znamení. V posledním století pomocí kouzla tisku, radia, televize a v poslední době pomocí družic a Internetu se zvěst evangelia na světové úrovni stala běžnou možností.

Tam, kam dříve misionář cestoval dlouhé týdny, dnes dorazí pohodlně letadlem za pár hodin. Jeden člověk dnes může oslovit stamiliony lidí najednou. Bible je překládána do více než 1300 jazyků a je vydávána ve stamilionových výtiscích každý rok.

Toto znamení je opravdu charakteristické teprve pro naši dobu.

Luk.21,28-32: "Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko....Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane."

Někdo řekne: Uvedená znamení se přece plnila vždycky. A upřímní křesťané v minulosti také čekali Pána za svých dnů, a přece byli zklamáni. Nemýlíme se i my?

Ti, kteří vznášejí tuto námitku, přehlédli jeden velmi významný rozdíl mezi naší generací a zašlými generacemi. Dnes poprvé od doby, kdy Ježíš vstoupil na nebesa, se všechna znamení konce objevují současně, celosvětově a v nebývalé intenzitě. Dříve byly též války, ale dnes světové. Dříve též zločiny, ale dnes organizované mafie. Dříve též zemětřesení, ale viděli jsme ten dramatický nárůst v dnešní době. A tak bychom mohli pokračovat. Teprve dnes můžeme říci, že se to všechno odehrává v rámci jedné generace.

V Matoušovi 24,8, po vyjmenování těchto událostí, Ježíš říká: "To bude teprve začátek utrpení." Klíčovým slovem zde je "utrpení". Toto slovo má svůj původ v řeckém výrazu lype, které popisuje fyzický nebo emocionální stres s následnou bolestí. Je velmi pravděpodobné, že zde Ježíš má na mysli fyzické bolesti, které prožívá žena při porodu. Při přirozeném porodu se bolesti postupně zvyšují, až do

toužebně očekávaného okamžiku, kdy se narodí dítě. Také proto je v některých překladech Bible tato pasáž přeložena takto: "To bude teprve začátek porodních bolestí." Když Ježíš použil toho výrazu lype, vyjádřil tím, že tyto projevy budou stále častější, silnější a mnohem bolestivější pro lidstvo právě v době kdy se bude blížit den jeho druhého příchodu, den který jistě bude toužebně očekávaným okamžikem. V tomto kontextu nás Ježíš povzbuzuje: "Hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec." (Mat 24,6) Viděli jsme, že opravdu se dějí tyto události, o kterých zde Ježíš hovoří, s větší intenzitou a stále častěji!



"Doba konce" je však navíc pevně stanovena některými specielními proroctvími. Např. proroctvím, které se týká začátku Božího soudu (viz téma Proroctví o začátku Božího soudu).

Mat.25,13: "Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu."

Bible nás vyzývá k bdělosti, abychom nebyli zaskočeni přicházejícími událostmi - jako nevěřící.

Ježíš nikdy nechtěl, abychom uvěřili v blízkost jeho příchodu na základě jednoho jediného, nebo nevýrazného znamení. Avšak jako je rozdíl mezi pupenci na stromě v zimě a na jaře, takový je rozdíl mezi znameními v minulosti a dnes. Současné "pupence" znamení Kristova návratu jsou nalíté k prasknutí a my můžeme mít jistotu, že "jaro" Božího království je přede dveřmi.

Tato znamení jsou tak nepochybná, že každá inteligentní bytost je může rozeznat. Jsou tak jasná, jako kdyby je Bůh napsal obrovským ohnivým písmem na nebi. Se znameními je to jako s dopravní vyhláškou. Kdo nezná vyhlášku, pro toho jsou dopravní značky jen kusem plechu - nic mu neříkají. Kdo nezná biblická proroctví, pro toho jsou mnohá znamení (mnohé dění ve světě) též jen "kus plechu" -

nerozumí, co to znamená, co se dnes ve světě děje. Většina lidí pouze neblaze tuší, že se něco musí stát.

Věřící tomu rozumí, musí však bdít a očekávat. A také učit a varovat ostatní, kteří "hledají", aby tomu rozuměli. Není na tomto světě nic důležitějšího, než být připraven na setkání se svým Bohem. V tom je také úžasná naděje, radost a štěstí.